V únoru 2022 Rusko zaútočilo na Ukrajinu, a od té doby stalo jednou z nejvíce sankcionovaných zemí na světě. Evropská unie, Spojené státy americké, Kanada i další země uvalily na Moskvu řadu rozsáhlých restrikcí, které měly omezit schopnost Kremlu financovat svoji armádu. Jak se ale ukázalo, ruská ekonomika je vůči těmto krokům značně odolnější, než se původně čekalo.
Důvodů, proč Rusko stále nezkolabovalo, je vícero. Hlavní zásluhu na růstu tamního hospodářství mají především právě obrovské výdaje na zbrojení, které tvoří značnou část rozpočtu země. Kromě toho se Moskvě povedlo obejít mnohé západní sankce, takže její ropa i nadále ve velkém proudí zejména do Číny a Indie, což pomáhá naplňovat státní pokladnu. Jinými slovy, vybrané ekonomické údaje podle BBC vypadají aktuálně lépe, než se zprvu předpokládalo. Nebo se alespoň tak jeví.
Chybí 2,6 milionu pracovníků
Ruské hospodářství v roce 2024 údajně vzrostlo o 4,3 procenta. A ačkoliv toto číslo někteří ekonomové rozporují, stále se jedná o výrazně lepší výsledek než u většiny zemí Evropské unie. Po loňském poklesu se navíc opět zotavil rubl, jenž si od začátku roku polepšil o téměř 40 procent. Na druhou stranu ale existuje i mnoho dalších ukazatelů, které už zdaleka tak optimistické nejsou.
Asi tím největším současným problémem ruské ekonomiky je vysoká inflace. Její meziroční výše letos v dubnu činila 9,9 procenta, za čímž podle odborníků stojí hlavně západní sankce, které zvyšují ceny dovozu. Dalším důležitým důvodem je pak nedostatek pracovních sil, jenž vytváří tlak na růst mezd. Centrální banka se snaží rostoucí ceny zkrotit zvýšením úrokových sazeb na rekordní úroveň, to ale samozřejmě firmám prodražuje získávání kapitálu potřebného k investicím.
Míra nezaměstnanosti v Rusku je v současné době na nebývale nízké úrovni 2,3 procenta, v důsledku čehož se řadě podniků nedaří obsazovat volné pozice. Podle ruské Vysoké školy ekonomické v zemi na konci roku 2024 chybělo přibližně 2,6 milionu pracovníků. Toto číslo zahrnuje především muže, kteří šli do války, nebo ty, kteří uprchli do zahraničí, aby se vyhnuli mobilizaci.
Kromě toho navíc Kreml v posledních měsících trápí také pokles příjmů z prodeje nerostných surovin. I podle oficiálních údajů se totiž zisky z ropy a plynu kvůli sankcím a slabším cenám na trhu v květnu meziročně snížily o 35 procent. To samozřejmě přispělo k navýšení rozpočtového schodku země a zároveň vedlo k omezení výdajů na infrastrukturu a veřejné služby.
„Rusko utrácí obrovské množství peněz na armádu, přičemž tento objem nelze jen tak snížit. Znamená to tedy, že peníze se začínají přesouvat z životně důležitých investičních projektů v oblasti silniční, železniční a energetické dopravy. To samozřejmě představuje velký problém,“ řekl András Tóth-Czifra, politický analytik a odborník na Rusko.
Menší krachy Rusko zvládne
Všechny výše zmíněné komplikace zatím Ruská federace nějak přečkává, podle odborníků to ale určitě nevydrží donekonečna. To ostatně minulý čtvrtek připustil i tamní ministr hospodářství, který varoval, že země je po období přehřátí „na pokraji“ recese. Tento názor navíc sdílí řada dalších expertů, podle nichž by větší problémy mohly přijít už v příštím roce.
„Podle mého názoru se Rusko do konce roku 2026 dostane do poměrně nepříjemné situace, kdy rozhodně dojde nějakým k bankrotům. Na druhou stranu se ale domnívám, že hospodářský pokles bude mírný, takže ke kolapsu téměř určitě nedojde. Ruská ekonomika ostatně v minulosti přežila řadu hlubších recesí,“ uvedl ekonom Jevgenij Nadoršin.
S jeho názorem víceméně souhlasí i Tóth-Czifra: „Současné problémy pravděpodobně vážně neomezí schopnost Ruska vést válku v krátkodobém horizontu. Mohlo by to však ovlivnit schopnost ekonomiky růst nebo diverzifikovat se v nadcházejících letech.“
Odhadnout dlouhodobé dopady současné situace na ruskou ekonomiku je poměrně složité. Záležet bude především na tom, jak dlouho bude ještě válka na Ukrajině trvat a zda budou následně členské země Evropské unie a Spojené státy ochotné s Ruskem normalizovat své vztahy. Minimálně současné omezení výdajů na infrastrukturní projekty bude ale něco, co musí Kreml v příštích letech vyřešit, přičemž bez dalších zdrojů příjmů to pravděpodobně bude velmi složité.
