Předpověď počasí na míru pro konkrétní odvětví a místa či přesnější predikce přírodních katastrof, ale i různých klimatických jevů. To vše slibují nové meteorologické modely, které využívají umělou inteligenci (AI). Uvádí to studie publikovaná v časopise Nature, podle níž nový přístup znamená vyšší rychlost, přesnost i efektivitu.
Jediný člověk s běžným počítačem bude schopen s pomocí AI poskytovat přesné předpovědi desetkrát rychleji a s tisícinásobně menší výpočetní kapacitou, než to dokážou dosavadní metody. Ty totiž potřebují pro tvorbu prognóz složité procesy, které běží hodiny na specializovaných superpočítačích, a vyžadují týmy expertů na vývoj, správu a nasazení modelů, píše The Guardian.
Doslova revoluční změnu v tomto ohledu nyní přináší model Aardvark Weather využívající umělou inteligenci trénovanou na nezpracovaných datech z meteorologických stanic a balonů, satelitů, lodí i letadel z celého světa. Popisuje to zmíněný výzkum, na němž se podílely University of Cambridge, Alan Turing Institute, Microsoft Research a European Centre for Medium-Range Weather Forecasts (ECMWF).
Rychlejší a přesnější předpovědi na míru
Popsaná metoda by se dala podle profesora strojového učení Richarda Turnera z University of Cambridge využít k rychlému poskytování předpovědí na míru pro konkrétní průmyslová odvětví či lokality. Výsledkem by byly třeba prognózy teplot pro africké zemědělství nebo rychlosti větru pro větrné parky v Evropě.
Na rozdíl od tradičních postupů, které vyžadují roky vývoje a hodiny výpočtů, dokáže AI model Aardvark generovat předpovědi okamžitě. „Jde o zcela nový přístup, který změní pravidla hry. Je jasné, že to znamená budoucnost předpovídání počasí,“ říká Turner. Zmíněný model by měl brzy zvládnout až osmidenní přesné prognózy, přičemž dosud meteorologové mohli poskytnout predikce nanejvýš pětidenní, a také nabídne hyperlokalizovaná data.
Predikce extrémních jevů
Podle názoru ředitele pro vědu a inovace v životním prostředí a udržitelnost Scotta Hoskinga z Alan Turing Institute tento objev předpovědi počasí demokratizuje. Zpřístupní totiž vyspělé technologie rozvojovým zemím, politikům, krizovým plánovačům a průmyslovým odvětvím, které jsou závislé na přesných předpovědích.
Hlavní autorka studie Anna Allenová z University of Cambridge dodává, že nové poznatky otevírají cestu k přesnějším predikcím různých meteorologických úkazů. Dokážou lépe předpovídat přírodní katastrofy, jako jsou hurikány, lesní požáry a tornáda, a další klimatické jevy – konkrétně třeba kvalitu ovzduší, dynamiku oceánů a změny mořského ledu.
Aardvark staví na nedávném výzkumu společností Huawei, Google a Microsoft. Podle něj lze jeden z klíčových procesů – numerický model, který počítá vývoj počasí v čase – nahradit umělou inteligencí. Díky tomu budou předpovědi rychlejší a přesnější. Přístup již využívá například instituce ECMWF, tedy Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí.
Hlavní výhodou Aardvarku je nicméně skutečnost, že si ve srovnání s ostatními současnými systémy vystačí s pouhými deseti procenty vstupních dat. Díky tomu dokáže s přehledem překonat americký model GFS (Global Forecast System) a v některých ohledech může konkurovat dokonce i americké národní meteorologické službě United States Weather Service.
