Česká republika má na svém území obrovské množství historických památek, jež každoročně přilákají miliony turistů. Ať už je to Pražský hrad, Lednicko-valtický areál či třeba zámek v Hluboké nad Vltavou, tyto krásné stavby jsou skvělou ukázkou kvalitní architektury, která lidi fascinuje i několik set let od doby realizace.
Nutno nicméně zdůraznit, že působivé stavby vznikají napříč Českem i v současnosti. V posledních letech můžeme zmínit například Národní technickou knihovnu, autobusové nádraží Zvonařka v Brně, Nové divadlo J. K. Tyla v Plzni či Centrum současného umění Dox v pražských Holešovicích. Spousta dalších zajímavých budov je ale teprve ve výstavbě či se zatím jen plánuje. V následujícím článku vám představíme osm architektonicky hodnotných staveb, jež mají v budoucnu zkrášlit významná česká města.
Nový koncertní sál v Ostravě
Třetí největší město v České republice by se už brzy mělo dočkat koncertní haly na světové úrovni. V Ostravě má totiž vzniknout moderní kulturní komplex s hlavním sálem pro 1 300 diváků, dvěma menšími sály pro přibližně 500 lidí, nahrávacím studiem, edukačním centrem a kavárnou. Novostavba bude sloužit především Janáčkově filharmonii Ostrava, ale i různým festivalům či vzdělávacím a komunitním akcím.
Vítězný architektonický návrh pochází z newyorského studia Steven Holl Architects, které spolupracovalo s pražskými Architecture Acts. Koncertní sál je podle svých autorů koncipován jako „perfektní akustický nástroj v pouzdře“, mnohým laikům ale připomíná spíše vesmírnou loď či dokonce rejnoka. Pro stavbu bude každopádně kromě kvalitní akustiky typická i hra se světlem, takže v různých denních a ročních obdobích bude interiér pokaždé trochu jiný.
Celý projekt už získal stavební povolení a v létě 2024 byl slavnostně poklepán základní kámen. Hlavní stavební práce mají trvat do roku 2027, přičemž celkové náklady se podle současných plánů vyšplhají na zhruba čtyři miliardy korun.
Horácká multifunkční aréna
Novou dominantu Jihlavy se má už brzy stát Horácká multifunkční aréna. Současný sportovní stadion totiž dlouhodobě nestačí rostoucím nárokům, takže město rozhodlo o výstavbě moderního hokejového areálu s kapacitou až 7 500 diváků. Jeho součástí má být kromě samotného kluziště i veřejná tělocvična a posilovna, multifunkční prostory pro koncerty, výstavy, konference nebo veletrhy a venkovní běžecký ovál na střeše.
Vítězný architektonický návrh od studia Chybik + Kristof Architects je zajímavý především svou výraznou vizuální stránkou. Tu zajišťuje fasáda z červeného děrovaného plechu s trojúhelníky, jež odkazují na ježka, kterého má město ve znaku. Kromě hlavní haly s eliptickým tvarem bude ale součástí areálu i přilehlý pavilon s fanshopem, kavárnou, ubytováním, tělocvičnou a gastrozónou.
Výstavba Horácké arény začala v létě 2023 demolici stávajícího stadionu, během loňska bylo hotovo zastřešení a nyní finišují práce na technologickém vybavení a interiéru. Budova za zhruba dvě miliardy korun by měla být otevřena na podzim letošního roku.
Vltavská filharmonie
Stejně jako Ostrava, i Praha aktuálně postrádá moderní koncertní sál, který by vyhověl nárokům současných orchestrů. Změnit by to měla právě výstavba Vltavské filharmonie, jež má být novým sídlem České filharmonie a Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK. Kromě těchto známých institucí bude ovšem budova sloužit také širší veřejnosti, a to třeba díky střešní terase s restaurací, která má být přístupná všem.
Po mezinárodní soutěži, jíž se účastnilo 115 architektonických týmů, zvítězil koncept od Bjarke Ingels Group. Ten počítá s celkem třemi sály – hlavním sálem s kapacitou 1 800 míst, malým sálem pro komorní hudbu s kapacitou 700 míst a multifunkčním sálem pro ostatní typy akcí s kapacitou až 500 míst. Celý areál se má vyznačovat otevřeností a vysokým propojením s okolím, tedy především s blízkou řekou Vltavou. Velká pozornost byla ovšem věnována i akustice, kterou navrhnul jeden z nejpovolanější odborníků v oboru Jasuhisa Toyota.
Co se týče realizace samotné stavby, ta je naplánovaná mezi lety 2027 a 2032. Celkové náklady na Vltavskou filharmonii mají dosáhnout zhruba 11 až 16 miliard korun, podílet se na nich bude hlavní město Praha, stát i nadační fond.
Moravskoslezská vědecká knihovna
Kromě nového koncertního sálu v Ostravě už delší dobu potřebují také novou budovu pro tamní Moravskoslezskou vědeckou knihovnu. Významná instituce funguje již od roku 1951 v provizorních prostorách, která už kapacitně nestačí. I kvůli tomu by měla vzniknout výjimečná stavba, jež kromě klasických studoven nabídne návštěvníkům rovněž digitální laboratoře, multimediální prostory, kino, kavárny a prostor pro setkávání.
Architektonický návrh Ladislava Kuby a Tomáše Pilaře počítá s výstavbou „Černé kostky“ o rozměrech přibližně 36 × 36 × 42 metrů, kterou bude obklopovat rozsáhlá vodní plocha. Objekt s devíti nadzemními podlažími pojme celkem 1,2 milionu knih, a díky svému unikátnímu vzhledu se má stát novou dominantou města.
K zahájení výstavby Černé kostky došlo letos v dubnu, hotovo by mělo být v roce 2027. Projekt financuje Moravskoslezský kraj spolu s městem Ostravou, přičemž celkové náklady dosahují zhruba 2,6 miliardy korun.
Nová Alšova jihočeská galerie
Alšova jihočeská galerie je jednou z nejdůležitějších uměleckých institucí v kraji, dosud ale sídlí v prostorách zámku Hluboká nad Vltavou, které nemají ideální podmínky pro vystavovaní vzácných děl. Právě kvůli tomu má na Senovážném náměstí v Českých Budějovicích vzniknout nová stavba, jež poskytne veřejnosti i odborníkům více výstavních sálů, knihovnu, kavárnu či různé interaktivní prostory.
V mezinárodní soutěži, která proběhla v létě 2024 a přilákala 82 návrhů z Evropy, zvítězil pražský ateliér Marek Chalupa architekti. Jejich koncept přezdívaný „bedna na umění“ je vcelku jednoduchý, na první pohled ale zaujme výrazným žebrováním. To má podle architektů značit, že uvnitř budovy se nachází něco unikátního, co je třeba ochránit. Zároveň je galerie navržena tak, aby se stala novým příjemným místem pro setkávání lidí v historickém jádru města.
Podle plánu Jihočeského kraje a Českých Budějovic by nová budova měla stát do roku 2028, kdy se chce město ucházet o titul Evropského hlavního města kultury. Celkové náklady na novostavbu, které zahrnují také podzemní parkování, zelené fasády a úpravy okolního veřejného prostranství, jsou odhadovány na přibližně 800 milionů korun.
Brněnské hlavní nádraží
Brněnské hlavní nádraží je důležitým uzlem městské i dálkové železniční dopravy, kterým každý den projdou tisíce cestujících. Současný komplex ale už kapacitně nestačí, a tak bylo před několika lety rozhodnuto o jeho přesunu do polohy dnešního dolního nádraží u řeky Svratky. Cílem je vytvořit v lokalitě moderní terminál, který zlepší návaznost vlaků, autobusů, tramvají, pěších a cyklistů.
Vítězem veřejné soutěže se stalo nizozemské studio Benthem Crouwel, které spolupracovalo s krajinářskými architekty z West 8 a českým ateliérem A8000. Návrh počítá s prostornou halou krytou „lehkým baldachýnem“, odkud bude vidět katedrála Petrov. V okolí má navíc vzniknout dostatek zelených ploch i pěší promenáda mezi novým nádražím a historickým centrem.
Podle aktuálního harmonogramu bude výstavba hlavních částí probíhat v letech 2028 až 2035. V této době mají vzniknout nová nástupiště, odbavovací prostory i terminály městské a příměstské hromadné dopravy. Celkové náklady na projekt se odhadují okolo 15 miliard korun.
Pražské hlavní nádraží
Pražské hlavní nádraží rozhodně nepatří k místům, na které by byli obyvatelé hlavního města pyšní. Historická Fantova budova sice byla nedávno krásně zrekonstruována, „nová“ odbavovací hala ze 70. let minulého století je na tom ovšem podstatně hůř, a přednádražní Vrchlického sady jsou pak bezpochyby jedním z nejzanedbanějších míst v centru metropole. Správa železnic se proto ve spolupráci s magistrátem rozhodla celý areál přestavět, aby cestujícím poskytoval mnohem vyšší komfort.
Vítězný projekt „Šťastný Hlavák“ od dánského studia Henning Larsen Architects počítá s výstavbou vysoké dřevěné střechy, která má sjednotit Fantovu budovu, moderní odbavovací halu a sousední park. Nový design počítá také se vznikem kaváren a vodních prvků, přičemž do oblasti bude přivedena i tramvajová trať. Přesto se ale projekt setkal s kritikou, která ho přirovnává k pergole, jež neposkytne cestujícím dostatečnou ochranu před zimou.
Podle současných odhadů se má začít stavět v roce 2028, k slavnostnímu otevření by mělo dojít zhruba o tři roky později. Náklady na Šťastný Hlavák dosahují zhruba dvě miliardy korun a uhradí je především stát a pražský magistrát.
Středoevropské fórum Olomouc
Muzeum moderního umění v Olomouci patří mezi nejvýznamnější instituce svého druhu v Česku, a to především díky svým bohatým sbírkám výtvarného umění z 20. a 21. století. Ani tato stavba už ovšem kapacitně nestačí, takže v příštích letech v sousední proluce vyroste nová budova Středoevropského fóra Olomouc (SEFO), která prostory muzea výrazně rozšíří.
Poměrně atypická stavba od architekta Jana Šépky má podobu pětice propojených domů, jež na první pohled zaujmou svou betonovou fasádou. Cílem návrhu totiž bylo vytvořit moderně působící prostor, který bude navazovat na okolní historickou zástavbu. Vevnitř budovy by pak měly vzniknout nové výstavní prostory, knihovna, archiv a zázemí pro odbornou práci.
SEFO se dle aktuálních plánů začne stavět v roce 2027, hotovo pak má být do roku 2030, kdy se zároveň otevře i zrekonstruovaná hlavní budova muzea. Náklady na tento ambiciózní projekt v centru Olomouce dosahují přibližně 1,2 miliardy korun.
