Měla to být velkolepá party, která odstartuje novou etapu historie Saúdské Arábie. Významné světové celebrity včetně herce Willa Smitha, zpěvačky Alicii Keys či hráče amerického fotbalu Toma Bradyho měli spolu se saúdským korunním princem Mohammedem bin Salmánem slavnostně otevřít vůbec první část velkolepého projektu jménem Neom. Ten počítal s vybudováním obřího „linerálního“ pouštního města, které se má skládat z 500 metrů vysoké budovy o délce zhruba 170 kilometrů, v níž bude bydlet asi 1,5 milionu lidí.
Spektakulární oslava ovšem nakonec byla o dost jiná. Večírek za zhruba 45 milionů dolarů se sice loni v říjnu konal i za účasti zmíněných celebrit, dost ho ale pokazil fakt, že část jménem Sindelah byla tou dobou ještě ve výstavbě a dokončená stále není ani dnes. Oproti původním plánům má tedy projekt zpoždění přes tři roky, ačkoliv svůj rozpočet překročil více než trojnásobně. To byl podle analytiků důvod, proč se akce nezúčastnil ani sám korunní princ, který přitom celý Neom vymyslel a dlouhodobě podporoval.
A právě říjnový večírek odstartoval i následující sérii změn, kdy projekt dostal nového šéfa Aimana Al-Mudaifera a kdy zároveň začaly diskuze o výrazném zmenšení veškerých plánů. Až dosud se ovšem netušilo, jak velké problémy Neomu skutečně jsou. Vše změnil až provedený audit, z jehož závěrečné zprávy podle Wall Street Journal jasně vyplývá, že projekt se nachází ještě v mnohem horší situaci, než si většina odborníků myslela.
Cena ubytování se skokově zvýšila
Stostránkový audit minulé vedení Neomu rozhodně nešetřil a našel skutečně rozsáhlá pochybení. Asi tím nejzásadnějším měl být fakt, že vrcholní manažeři projektu princi předkládali nerealistická očekávání, která měla ospravedlnit rychle rostoucí odhady nákladů. V konečném návrhu zprávy tedy stojí, že se podařilo najít „důkazy o záměrné manipulaci několika členů vedení“ o finančních aspektech celého projektu.
Příkladem tohoto dění byl hotelový komplex v plánovaném lyžařském středisku Trojena. Náklady na vybudování celého areálu vzrostly během pár let o více než 10 miliard dolarů, což se negativně podepsalo na návratnosti investice. Aby tedy projekt dosáhl na požadovaná čísla, očekáváná cena za ubytování v glampingu se zvýšila z dřívějších 216 na 704 dolarů za noc (asi 16,2 tisíce korun), standardní pokoj v luxusním hotelu pak zase zdražil z původních 489 dolarů na bezmála čtyřnásobek. Po tomto navýšení ceny už zase návratnost vycházela tak, jak měla.
Svoji negativní roli v daném ohledu sehrála rovněž poradenská společnost McKinsey, která podle zprávy potvrdila přehnané projekce o očekávaných výnosech projektu, ačkoliv předchozí poradce to udělat odmítl. Auditoři navíc doporučili další prošetření potenciálních střetů zájmů, protože lidé z McKinsey radili jak při samotném plánování stavby, tak při ověřování její návratnosti.
Podobně „kreativními“ způsoby navíc vrcholný management Neomu zkresloval informace i o samotných nákladech projektu. Vedení firmy původně tvrdilo, že cena za jeden metr čtvereční budovy bude ještě nižší než u mrakodrapů v hlavním městě Saúdské Arábie Rijádu. Na odlehlé lokalitě uprostřed pouště ale zcela chyběla a dodnes chybí nezbytná infrastruktura, která by byla schopná na místo dostat velké množství stavebních materiálů, dělníků a energie. I z tohoto důvodu stavební firmy nakonec požadovaly za odvedenou práci mnohem více peněz, než se původně očekávalo.
Princ nechce kompromisy
Na celém projektu samozřejmě pracovalo mnoho lidí, kteří si nerealističnost oficiálních plánů velmi dobře uvědomovali. Velký rozruch údajně vzbudilo například oznámení, že prvních 16 kilometrů města bude vybudováno už do roku 2030. To by ale znamenalo postavit za méně než 10 let zhruba trojnásobek všech kancelářských budov stojících na newyorském Manhattanu, což by zároveň vyžadovalo významnou část veškeré světové oceli a okenního skla.
Z auditu ovšem vyplývá, že jakákoliv kritika se v Neomu netolerovala. Tak například když chtěl hlavní architekt projektu Thom Mayne z losangeleské firmy Morphosis s korunním princem diskutovat o narůstajících nákladech, vedení firmy mu odmítlo zařídit schůzku. A pokud se proti zveřejněným plánům ozval přímo zaměstnanec Neomu, v lepším případě byly jeho připomínky ignorovány, v horším dokonce přišel o své místo. Takto skončil například projektový manažer Sindalahu.
Rozhodně je ale nutné zmínit, že právě postoj prince patří k hlavním důvodům, proč je celý projekt tak problematický. Jak již bylo naznačeno, realizace Neomu je Salmánovým velkým snem, takže následník trůnu v tomto ohledu odmítá připustit jakékoliv větší kompromisy. Když třeba zaměstnanci Neomu navrhovali, aby se výška budovy kvůli úspoře nákladů snížila na „pouhých“ 300 metrů, princ to jednoznačně odmítl. Ušetřit se podle něj mělo na jiných aspektech stavby, ačkoliv konkrétní návrhy podle WSJ neposkytl.
Co bude dál, se neví
I když závěry auditu rozhodně nejsou pro Neom příznivé, vedení společnosti zatím pochybení odmítá. Mluvčí projektu na dotazy novinářů uvedla, že Wall Street Journal „nesprávně interpretuje“ a zkresluje údaje, aniž by dodala jakékoliv další podrobnosti. A podobně pak zareagoval i mluvčí firmy McKinsey, podle něhož má společnost „přísné protokoly, aby se předešlo střetu zájmů u jednotlivých zakázek, a není zodpovědná za finanční výkazy projektu Sindelah“.
Je tedy otázkou, zda audit skutečně povede k nějakým dalším zásadním změnám v rozsahu či harmonogramu celého projektu. Nejzásadnější bude pravděpodobně to, zda bude princ bin Salmán ochoten do Neomu investovat mnohem více peněz, než se původně čekalo, a to navzdory jeho nižší návratnosti.
